Sborník Archivu bezpečnostních složek 18/2020

Koronavirová krize v roce 2020 sice ovlivnila fungování řady institucí včetně ABS, ale přesto se podařilo připravit k vydání další číslo Sborníku Archivu bezpečnostních složek. Úvodní studie Stanislava Polnara udělá radost početné obci těch, kteří se zajímají o pátrání československých orgánů po úkrytech nacistických písemností a cenností, jež probíhalo s různou intenzitou po celé období let 1945–1989. Radek Slabotínský pokračuje ve svém tématu z loňského Sborníku a věnuje se genezi amnestií prezidentů republiky Antonína Novotného a Ludvíka Svobody v letech 1960–1969, a to z pohledu politických vězňů. Nastiňuje, pro koho byly určeny a na koho se naopak nevztahovaly, popisuje jejich organizační zajištění, jmenuje některé významné amnestanty, všímá si ohlasů na ně, líčí nesnadné zapojení propuštěných do normálního života i sledování amnestovaných Státní bezpečností. V centru pozornosti Roberta Dittmanna stojí Roman Jakobson, významný filolog židovského původu, který žil v letech 1920‒1939 v Československu. Autor se zaměřuje na pozadí, průběh a konsekvence Jakobsonovy druhé poválečné návštěvy u nás v roce 1957. Pohled do zákulisí příprav přesunu děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě nabízí Josef Vávra. Seznamuje čtenáře s odporem, který vyvolal plán na nákladnou záchranu této památky u Severočeského KNV, KV KSČ a zástupců těžařů, s činností expertní komise, se zřízením podniku Transfera, který měl akci realizovat, i s nesčetnými překážkami, s nimiž se projekt potýkal. Pokračování studie bude jistě následovat. Beáta Hrenyová uvádí zájemce do problematiky reemigrace v letech 1968–1989. Na vzorku dvou set náhodně vybraných navrátilců poskytuje částečný vhled do jejich sociální struktury, zkoumá jejich motivaci k emigraci, a především k návratu. Čerpá přitom z pramenů z provenience StB, které doplňuje rozhovory navrátilců v denním tisku a články v exilových periodikách. Podává však také obecnější informace o tom, co čekalo navrátilce po překročení čs. hranic. Martin Pulec se zabývá únosem linkového autobusu z roku 1984. Písemné zdroje (spisy Pohraniční stráže a StB, dobový tisk) konfrontoval se vzpomínkami bývalých pohraničníků, kteří se účastnili zatčení. V tomto čísle Sborníku se objevují i dvě biografie. František Prepsl vypráví příběh bývalého československého zpravodajského důstojníka Františka Hiekeho, příslušníka Obrany národa. Popisuje počátky jeho působení v armádě a meziválečnou kariéru a podrobně se věnuje jeho činnosti v zahraničním protinacistickém odboji. Koncem 40. a počátkem 50. let byl Hieke vystaven perzekuci ze strany komunistické moci, která mj. znamenala i pobyt ve vězení, v táboře nucených prací a posléze ještě ve vyšetřovací vazbě. Tomáš Hemza přibližuje osud Vítězslava Fuchse, v poválečném období krajského tajemníka KSČ v Ostravě, který se stal obětí stalinských čistek po únoru 1948. Eduard Hošek se v materiálové studii věnuje vojenskému zpravodajství první poloviny 50. let 20. století. Po stručné charakteristice politické a mezinárodní situace si všímá personálního stavu v této složce, seznamuje čtenáře s její organizací, plánováním, řízením a vybranými úkoly. Závěr patří medailonkům přednostů (náčelníků) zpravodajského oddělení a ZSGŠ v předmětném období. Pavel Žáček se zaměřil na zprávu o incidentech, trestných činech a případech vměšování do kompetence a pravomoci čs. orgánů ze strany příslušníků vojsk pěti států Varšavské smlouvy za období od 21. srpna do 28. září 1968, a na její přílohy, obsahující dokumentaci o usmrcení čs. občanů okupačními vojsky, o vybraných případech těžkých zranění čs. občanů způsobených střelbou a dopravními nehodami, o zadržení veřejných činitelů a dalších čs. občanů, o typických případech vměšování okupantů do pravomocí čs. orgánů či o spáchání dalších trestných činů, kterých se dopustili příslušníci okupačních vojsk na území ČSSR. Zpráv z různých konferencí a dalších akcí, jichž se zaměstnanci Archivu účastnili, je vzhledem k okolnostem méně (mj. zde čtenář najde i zprávu, jak je v ABS naplňována agenda zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu), ale bohatý je oddíl recenzí a anotací i Archivní A-Ž.

ABS, Praha 2020, 1. vydání, váz., 519 stran, ISSN 2336-1387

Obsah Sborníku ABS č. 18/2020

Titul a obsah

Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

Světlana Ptáčníková: Úvodní slovo ředitelky Archivu bezpečnostních složek

Studie

Biografie

Materiály

Zprávy

Jiří Válek: Železná opona 1948–1989. Výstava k 30. výročí pádu železné opony
Tomáš Slavík: Mezinárodní konference Rok 1989 a ochrana státní hranice. Bezpečnostní poměry v pohraničí v 80. letech
Vlastimil Ondrák: Konference Ukrajinci a jejich sousedé v průběhu dějin: politika, ekonomika, náboženství, kultura a každodennost
Pavel Vaněk: Konference policejních historiků
Jan Geier, Petr Petřivalský: Přepadení kapucínských klášterů v rámci akce K
Tomáš Bursík, Světlana Ptáčníková: Agenda zákona č. 262/11 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, v Archivu bezpečnostních složek v letech 2011–2020

Recenze a anotace

NEČASOVÁ, Denisa. Obrazy nepřítele v Československu 1948–1956 (Jiří Lehnert)
ENGLUND, Terje B. Špion, který přišel pozdě. Československá rozvědka v Norsku (Jiří Válek)
PINEROVÁ, Klára (ed.). Jáchymov – jeviště bouřlivého století (Jaroslav Vaňous)