Restaurování vyšetřovacího spisu vedeného k Miladě Horákové
Dne 27. června 2020 uplyne 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, ženy odsouzené k trestu smrti za údajnou velezradu ve vykonstruovaném komunistickém soudním procesu proti stoupencům politické opozice. Tato významná osobnost československé politické scény a obhájkyně ženských práv, vězněná nacisty, se stala symbolem zápasu za demokracii a svobodu v Československu. Vyšetřovací spis Státní bezpečnosti „Akce Střed“, vedený k Miladě Horákové a spol., který je uložen v Archivu bezpečnostních složek, byl v roce 2010 prohlášen za archivní kulturní památku – AKP, č. 149 (Obrázek 1, 2).
Vzhledem k mimořádným opatřením, souvisejícím s koronavirovou pandemií, která zasáhla všechny oblasti života naší společnosti, musel rovněž Archiv bezpečnostních složek omezit plánované akce pro veřejnost. Z tohoto důvodu se bohužel letos neuskuteční každoroční Den otevřených dveří, který pořádáme obvykle počátkem června při příležitosti Mezinárodního dne archivů. Velký zájem veřejnosti budila vždy návštěva restaurátorského pracoviště. Proto jsme se rozhodli prezentovat renovaci této významné archivní kulturní památky na našich webových stránkách.
Spis s archivním číslem V-6301 MV obsahuje celkem 117 částí, uložených v 15 kartonech. V letech 2009 – 2011 a 2015 byl kompletně digitalizován pro badatelské účely. Elektronická verze spisu obsahuje celkem 20 649 obrázků. Od roku 2008 do roku 2020 si o nahlédnutí do jeho digitální kopie požádalo podle dohledaných záznamů více než 110 badatelů. Samotný originál spisu prochází od roku 2015 postupným procesem restaurování. V tuto chvíli je komplexně ošetřeno 37 částí o rozsahu přibližně 4500 stran.
Knižní vazby, které vznikaly ve 20. století, jsou všeobecně méně kvalitní než vazby historické. To platí i pro písemnosti samotné – z důvodu jejich vyšší produkce byly vyráběny z nových, levnějších materiálů. Zvláště se to týká přípisů administrativního charakteru, jejichž funkce byla prakticky výhradně informativní. U zmíněného vyšetřovacího spisu se téměř ve všech případech jedná o konvoluty, které vznikaly postupným přidáváním dokumentů z probíhajícího vyšetřování a soudního líčení. Proto je v něm zastoupeno velké množství různých materiálů a pigmentů: rozličné druhy papírů, inkousty z psacích strojů a vpisky psané ručně několika záznamovými prostředky (Obrázek 3, 4).
U každé archiválie, která má být podrobena restaurátorským zákrokům, je nejprve proveden průzkum fyzického stavu a na jeho základě je vybrán vhodný postup prací. Rovněž je přihlíženo k historické hodnotě konkrétního předmětu. Vyšetřovací spis vykazoval při průzkumu střední hodnotu poškození: měl velmi nízké pH, zohýbané listy, trhliny a v některých případech i úbytky papíru v ploše, které označujeme jako „ztráty“ (Obrázek 5). Naopak nebyl napaden vlhkostí ani plísněmi a nebyl v havarijním stavu. Jelikož se jedná o velmi důležitou a cennou archiválii, bylo už předem rozhodnuto podrobit celý spis tzv. komplexnímu restaurování.
Po podrobném průzkumu fyzického stavu archiválie a zhodnocení všech poškození jsou všechny archy čištěny speciálními pryžemi. Z důvodu zamezení chemické degradace vlivem nízkého pH jsou veškeré listy spisů odkyseleny. Je využívána převážně metoda Bookkeeper, v případě papírů s nerozpustnými pigmenty metoda hromadného odkyselování v odkyselovacím stroji Neschen C500. Jednotlivé listy spisu jsou poté důkladně spravovány metodou vrstvení tónovaného japonského papíru (Obrázek 6, 7, 8).
Spisové obaly (lepenkové desky) byly v minulosti neodborně opravovány různými lepicími páskami, jejichž přítomnost by mohla nadále způsobovat degradaci archiválie (Obrázek 9). Proto musí být všechny tyto opravy snímány (Obrázek 10). V místech, kde byla papírová podložka diletantsky slepena, se vyskytují četné trhliny a ztráty. Trhliny jsou sesazovány a opravovány pomocí japonského papíru o plošné hmotnosti 8,6 g/m², který je připevněn chemicky stálým lepidlem 4% Tylose MH 6000. Úbytky materiálu jsou doplňovány rozmixovanou papírovou suspenzí – tzv. „papírovinou“ (Obrázek 11), která je vždy barvená na požadovaný odstín konkrétních desek, a poté jsou přelepovány japonským papírem (Obrázek 12). Na závěr je každý opravený podsvazek spisu lisován v knihařském lisu.
Každá část spisu je také fotograficky dokumentována pro účely restaurátorské zprávy (Obrázek 13, 14). Tento záznam se vypracovává zvlášť ke každému podsvazku spisu a obsahuje důležité informace např. o použitých materiálech, metodách oprav a doporučených podmínkách uložení archiválie.
Originál vyšetřovacího spisu arch. č. V-6301 MV je uložen v depozitáři archivu v pražském Braníku (Obrázek 15). Nesmí být vystaven výkyvům teploty, nadměrné vlhkosti, přímému slunečnímu svitu, prachu a dalším negativním jevům, které mohou nepříznivě ovlivnit fyzický stav archiválie. Restaurátoři v depozitáři pravidelně měří klimatické podmínky: teplotu, vlhkost a rosný bod. Snaží se zde udržovat stabilní klima vhodné pro uchovávání archiválií, jímž je teplota 18±2 °C a relativní vlhkost 50±5 %. Depozitář je bez oken, což zapříčiňuje minimální prašnost a úplné vyloučení denního světla. Intenzita osvětlení by měla být max. 50 lx (t. j. 12 000 lux/hod./rok). Restaurátoři také periodicky kontrolují fyzický stav spisu, uchovávaného v archivních krabicích, které svým složením a alkalizací pH 7,0 – 8,0 výborně splňují nároky pro trvalé uložení této archivní kulturní památky.
Archiv bezpečnostních složek disponuje kromě digitalizované verze vyšetřovacího spisu rovněž mikrografickým záznamem (žakety) této archiválie. Čitelnost všech snímkovaných stran odpovídá originálu. Žakety byly jako bezpečnostní kopie deponovány do trezoru podzemního depozitáře archivu v Kanicích u Brna.