Pro případ další světové války

2. oddělení Hlavního štábu a jeho predikce vývoje států v sousedství Československa

Každý stát pro své potřeby zřizuje zpravodajské služby a nejinak tomu bylo i v případě poválečného Československa, ocitnuvšího se, či spíše stále se nacházejícího v sevření států deklarujících územní požadavky vůči němu. Vojenské zpravodajství se dělilo na výzvědné, obranné a válečné. Za výzvědnou (ofenzivní) zpravodajskou činnost bylo zodpovědné 2. oddělení Hlavního štábu ministerstva národní obrany, jehož prvořadý úkol k roku 1946 zněl: „Dát vládním činitelům pro jejich rozhodování synthesu zpráv se závěry o válečných přípravách, plánech a válečné kapacitě protivníků skutečných nebo pravděpodobných“.[1]

Hlavní činnost 2. oddělení Hl. štábu spočívala v řízení výzvědného a obranného zpravodajství v zahraničí, studiu, vyhodnocení a zpracování získaných zpráv v podobě souhrnů a různých pomůcek (mapy, fotografie, nákresy apod.), zpracovávání vojenských plánů (k zajištění hranice, mobilizačních a jiných), vydávání materiálů k provádění výzvědného zpravodajství, personálním naplnění, záležitostech a výcviku zpravodajských důstojníků všech úrovní (od praporů po vojenské oblasti). Dále se, mimo jiné, zabývalo evidencí a kontrolou cizích vojenských osob pobývajících v Československu a domácích vysílaných do zahraničí, řízením úřadů československých vojenských atašé, styky se zahraničními armádami a organizováním návštěv představitelů zahraničních států (zejména vojenských). Do jeho kompetence spadala také šifrovací skupina, starající se o komplexní zajištění armády po stránce kryptografie (vytváření a aplikace šifer) a kryptoanalýzy (čtení cizích zpráv).

Mezi nejdůležitější výstupy 2. oddělení Hl. štábu patřilo zejména předkládání zpráv z ciziny, jejich analýza, hodnocení situace v hlavních světových a evropských mocnostech, predikce budoucího politického a ekonomického vývoje a zejména vojenského potenciálu okolních států. V druhé polovině roku 1946 2. oddělení H. štábu připravilo elaborát pod názvem Zpravodajský podklad pro zpracování plánu ZH (ZH-zajištění hranic), podle nějž měly být vypracovány plán mobilizace a nasazení československé armády vzhledem k potenciálním zahraničním hrozbám v následujících dvou až třech letech. Samostatné kapitoly byly věnovány všem státům sousedícím s Československem, výhledově považovaným za hrozbu bezpečnosti státu, tj. Maďarsku, Rakousku, částečně Polsku a v předkládané části Německu. Uvedený archivní materiál představuje možnost vhledu do dobové práce československých zpravodajců, tehdejší atmosféry a politické situace. Zároveň lze v tónu a stylizaci textu pozorovat narůstající rozpory a počínající dělení Evropy podél železné opony. Pozornému oku neujdou narážky a vývody jasně odkazující na to, kdo hypotetické agresory podpoří a kdo naopak pomůže napadené republice. Na závěr nutno dodat, že teritoriální změny ve střední Evropě v neprospěch Německa a poválečné uspořádání středoevropského prostoru příliš optimismu do žil zpravodajcům nevlily. Na závěr elaborátu neváhali připojit odstavec, v němž jasně naznačují, že nejlepší vojenskou obranou Československa je obratný ministr zahraničí a že hrozba opakování situace ze září 1938 nezmizela.

Fond 2. oddělení Hlavního štábu byl v roce 2002 zasažen povodní. Část archiválií byla kompletně zničena, další poškozena. Archiválie následně prošly procesem zamražení, vysušení vakuovou metodou, dezinfekcí a ozonizací. Následky poškození vodou však zůstávají patrné dodnes, včetně předkládaného dokumentu.[2] Archivní materiál byl delimitován z Vojenského ústředního archivu-Vojenského historického archivu v Praze do Archivu bezpečnostních složek v roce 2012.

[1] Archiv bezpečnostních složek, fond Zpravodajská správa Generálního štábu, část 2. oddělení Hlavního štábu ministerstva národní obrany, roč. 1946, karton 26, č. j. 2543/dův.: Vojenské zpravodajství – stanovení pojmů.

[2] Pro plný text dokumentu viz ABS, f. ZSGŠ, část 2. odd. H. š. MNO, roč. 1946, karton 16, č. j. 9900: Zpravodajský podklad – situační vývoj v následujících 3 letech – studie Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, celkový závěr.