Dezinformace v Guineji

Jedním z úkolů československé rozvědky bylo i šíření aktivních či pasivních dezinformací, dle tehdejší terminologie tzv. aktivní opatření (AO). Padělek dokumentu, který jsme vybrali za archiválii měsíce, vznikl v roce 1965 právě v rámci takové akce s krycím názvem „Hope“. Použití falza dopisu však předcházela pečlivě zinscenovaná událost.

Československá vláda se o Guinejskou republiku začala zajímat krátce po vyhlášení její nezávislosti v roce 1958. Následující československé angažmá se zakládalo zejména na dodávkách tzv. speciálního materiálu (zbraně a další vybavení bezpečnostních složek) a vysílání vojenských a bezpečnostních odborníků. Tento způsob „pomoci“ skýtal potřebné možnosti pro činnost rozvědky, zvláště jí umožnil infiltrovat guinejské bezpečnostní složky. Předpokladem úspěšné realizace AO „Hope“ byla přítomnost technického poradce mjr. Ing. Josefa Plzáka (pravým jménem Josef Pleška) na Ministerstvu obrany a bezpečnosti Guinejské republiky.

Cílem akce byla americká zdravotnická organizace Project Hope. Její nejviditelnější aktivitou bylo působení stejnojmenné nemocniční lodi v zemích třetího světa. Organizace byla částečně subvencována vládou USA, která její činnost využívala k podpoře své zahraniční politiky. Loď SS Hope kotvící v přístavu v Konakry byla v centru pozornosti československých zpravodajců, tamní rezidentura začala shromažďovat informace o personálu lodi a o organizaci jako takové. Výsledkem byl návrh na AO „Hope“, podaný koncem roku 1964, jehož záměrem bylo oslabení vlivu USA v Guineji.

Průběh AO „Hope“ byl údajně následující: Rezidentura v Konakry instruovala svého spolehlivého spolupracovníka k uskutečnění telefonátu jednomu z členů posádky SS Hope dr. Rourkemu, o kterém bezpečně věděla, že se vrátil zpět do USA a nebude na lodi přítomen. Obsahem hovoru měla být stížnost na neproplacení plné výše odměny za předané informace a výhrůžka upozorněním guinejské bezpečnosti na skrytou zpravodajskou činnost personálu lodi. Náhodný člen posádky SS Hope, který se ocitl na druhé straně telefonního aparátu, dodal vykonstruované příhodě na věrohodnosti, když volajícímu nijak neodporoval a ještě si s ním sjednal schůzku. Následně do příběhu vstoupil mjr. Plzák, odborník na operativní techniku, jehož úkolem bylo hovor nahrát a zajistit předání záznamu guinejskému ministrovi obrany a bezpečnosti Keitu Fodebovi. Výsledkem prý byly rozsáhlé kontroly bělochů v Konakry a střežení přístavu guinejským četnictvem a policií. Po několika dnech byl ministrovi Fodebovi konspirativně odeslán v úvodu zmíněný falzifikát dopisu. Domnělý autor listu, vedoucí lodě SS Hope Laurence Martin, v něm poměrně otevřeně oznamoval předsedovi představenstva Projektu Hope Francisi Brownovi ztrátu možnosti získávat „potřebné informace“ a de facto jej žádal o schválení úplatku pro jednoho z guinejských ministrů.

Ve zprávě pro náčelníka Rozvědné správy MV (I. správy MV) plk. Josefa Housku bylo AO „Hope“ hodnoceno bez výhrad pozitivně: „Až dosud je dle agenturních zpráv residentury v Konakry známo, že guinejská bezpečnost značně zesílila svou činnost proti Američanům a jejich objektům v Guineji, zejména proti personálu lodi Hope, že 8 Američanů – pracovníků lodi Hope – bylo zatčeno a jeden z nich na 6 měsíců odsouzen.“

Falzum dopisu na negativu včetně propagačního letáku ke guinejské misi organizace Project Hope se dochovaly v rámci tzv. materiálu trvalé hodnoty (MTH) č. 21994.